Rozhodně by se nedalo říct, že Damovo narození bylo plánované, že jeho rodiče pojila ta pravá láska. Jeho matka byla letuška a s jeho otcem se seznámila v Dubaii, kde měla týdenní volno mezi lety. Padlo pár drinků a skončilo to v posteli. A o devět měsíců později se narodil malý Damien. Žádná velká sláva kolem toho nebyla, jeho matka i přes veškerou snahu doktorů zemřela. Jelikož jeho matka byla jedináček a její rodiče si odmítali vzít cizí dítě do svojí výchovy, tak skončil v dětském domově. To byla velká legrace.

Když byl ještě malý, tak o něj sem tam nějaká rodina projevila zájem. Nikdy se ale do žádné rodiny nedostal, protože už od mala byl číslo. Vymýšlel různé kraviny a dělal naschvály. Když mu bylo devět, vychovatelky nad ním zlomily hůl. Navíc ani nijak nevynikal nad ostatními dětmi. Ve škole měl problémy s dyslexií, navíc trpěl hyperaktivitou, takže neposeděl v lavici a neustále vymýšlel lumpárny. Brzy se tak stal postrachem celého ústavu a nebylo nic zvláštního, když měnil školy častěji než ostatní.

V dětském domově se také seznámil s Peterem, se kterým se rychle spřátelil. Nejspíš to bylo tím, že oba měli stejné problémy. Dyslexie, hyperaktivita a chuť dělat lumpárny. Jedna lumpárna přerostla až v to, že utekli z dětského domova. Tehdy jim bylo asi dvanáct. Začátek puberty a u nich i začátek celého dobrodružství.

Přespávali tak po různu, občas v opuštěném domě, občas někde pod mostem. Kde se zrovna našlo místo. A jak se živili? Kradením. Ukázalo se, že jak on, tak Peter na to mají asi vlohy, protože jen málokdy je někdo chytil, a když už, tak zkrátka zahodili svůj lup a utekli. Nemohli si přeci dovolit, aby je někdo vrátil zpátky do dětského domova. Při tomhle svém partyzánském způsobu života potkali dalšího kluka, Shawna. Takhle se jejich dvojice změnila na trojici. Ukázalo se, že i Shawn má jisté nadání pro drobné krádeže a kapsářství.

Nedlouho potom, co se k nim Shawn připojil, potkali Davida. Nejdřív se ho pokusili okrást, ale překvapivě se jim to nepovedlo. Navíc se i ukázalo, že David není tak úplně člověk. Do pasu měl sice lidské tělo, ale od pasu dolů byl kozel. To je dost překvapilo a možná krapet i vyděsilo. David je začal přemlouvat, aby se vydali s ním do jakéhosi Tábora. No, nutno podotknout, že ho stálo spoustu sil, než všechny tři přesvědčil, že je to dobrý nápad. V téhle čtveřici se tedy vydali pěšky do Tábora. Trvalo jim to nějakou dobu a překvapivě je po cestě nepotkala žádná příšera. Možná nad nimi jejich otec držel ochrannou ruku, aby se jeho synové dostali v pořádku do Tábora.

Do Tábora se tedy Damien dostal ve svých třinácti letech a jako každý nezařazený se zabydlel ve srubu Herma. Cheiron jim tehdy vysvětlil, kde jsou, co jsou a hlavně co tu vlastně dělají. Pak už si je vzali do parády instruktoři. Jenže ani náročné tréninky v nich neudusili jejich touhu dělat lumpárny, takže se už během několika měsíců stali známou firmou na vtípky. Někdy byli jejich terčem ostatní táborníci, jindy instruktoři a občas dokonce Cheiron s panem D.

Právě po jednom velmi vydařeném vtípku na táborníky se k nim ke všem přihlásil jejich otec. Nikoho asi moc nepřekvapilo, že to byl Hermés a že všichni tři byli jeho syny. Tak se z nich vlastně stali i oficiálně bratři.

V Táboře nebyl s jejich otcem problém, ale v okolním světě do pořád byli tři sirotci, kteří utekli z dětského domova. To bylo na vyřešení těžší. Nakonec, aby mohli pořád docházet do školy, se zařídilo, že Cheiron je ve světě smrtelníků adoptoval na své jméno. Aby na ně nechodili kontroly, to se zařídilo, stejně tak, aby se nikdo nevyptával, proč si samotný muž adoptoval tři puberťáky.