Eric se narodil v Brooklynu v New Yorku, když zrovna padal první sníh. Jeho máma byla tatérka, takže většinu jejího těla pokrývaly inkoustová díla. I přesto, že musela Ericka vychovávat sama, protože jeho otec byl podle jejích slov přelétavý, s ním trávila spoustu volného času. Už odmalička totiž trávil čas mimo školu hlavně v tatarském studiu. Dělal si tam úkoly, povídal si se zákazníky, pomáhal jim vybírat nové motivy a také se naučil kreslit. Jak postupně dospíval, tak se u něj začínalo projevovat jeho hyperaktivita a dyslexie, takže začínal mít problémy ve škole. Nebylo tehdy nic zvláštního, když šel za školu a raději byl ve studiu se svojí mámou, která mu vzápětí omluvila jeho nepřítomnost.

Ani tohle období netrvalo dlouho, protože v jeho dvanácti letech se poprvé objevila nestvůra. Tehdy ho naštěstí zachránil jeden satyr, která na něj měl dohlížet, ale bylo to o fous. Zkrátka se neměl sám potulovat v noci po parku. Pak už šlo všechno ráz na ráz. Jeho matka nastartovala auto a společně se satyrem ho odvezla do Tábora. Cestou mu ve zkratce pověděla všechno, co věděla. To, že je polobůh, takže v jeho žílách koluje napůl krev řeckého boha. Který to je, ale netušila. V Táboře mu vysvětlili tuhle problematiku podrobněji a s tím začal i jeho trénink.

Trvalo asi půl roku, než se dostal na první výpravu, tehdy mu bylo třináct a stále netušil, kdo je jeho otec. Dozvěděl se to v momentě, kdy se vítězně vrátil z výpravy. Nad hlavou se mu zjevil symbol jeho otce, boha podsvětí, Háda. Přesunul se tedy z Hermova srubu do Hádova a dál trénoval. V táboře strávil každé léto až do svých sedmnácti let. Chodil na výpravy, občas i během roku, když ho Orákulum zvolilo. Od svých patnácti se do Tábora vrátil s kouskem kůže pokrytým inkoustem. Většinou to byly jeho vlastní návrhy. Někdy návrh od jeho matky, ale každopádně se vracel víc potetovaný.

Po odmaturování mu bylo jasné, že na výšku nepůjde. Mohl by se živit jako tatér, protože jeho matka ho naučila všechno, co bylo potřeba, ale s tím mohl začít i později. Stáhl se na nějakou dobu do Tábora, kde se rozhodl stát instruktorem. Nebyl s tím problém. Jeho hlavní doménou se stal boj s mečem a také boj z koňského hřbetu, i když jízdu na koních jako takovou nevyučoval. Stejně tak se stal i takovým průvodcem nových táborníků. I tak ale občas vyrazí mimo Tábor, buď ohlídat mladé polobohy při cestě do Tábora, nebo jen za zábavou.