Alexander, mnohkdy klidný jako onen jemný potok, někdy úplně jako rozbouřené moře. Jeho povaha je prostě taková, chová se jako vlnky moře, někdy jsou klidné a někdy ne. Usmívá se skoro furt, vlastně se snaží skoro furt usmívat, nemá vůbec žádné problémy s tím někomu pomoc, je jako jeho otec, však více se podobá na svého děda z rodu Fabienů. Alexander je taková milá osůbka, pořád se usmívá a rád se někdy baví se svými kamarády, kterým se často snaží zlepšit jejich náladu, jako empatik nemá rád, když jsou lidé smutní, přeci jen on by nebyl schopný ublížit ani mouše, na to má zvířata a lidi rád, často se podivuje, že něco jako je člověk mohlo vydržet tak dlouhou dobu, ale to je zase z jiného soudku. Je vlastně dokonalým obrazem vlastního otce, chová se velice jako on, je jeho dokonalou kopií. Každý si zaslouží žít, nemám snad pravdu? Však pak je tu druhá strana mince, která svědčí o úplném opaku a to je, když se zrovna on naštve tak okolo něj metají dalo by se říct obrazně blesky a lidé se ho často bojí, přeci jen tento muž sedí po většinu času v tichosti a sleduje ostatní svýma modrýma očima okolí, možná proto jej někteří mohou nazývat "šprtem", ale po většinu času se spíše lidskému kontaktu vyhýbá a aby se s někým začal více bavit tak ho ten člověk musel zaujmout, což je u něj velice lehké, jelikož miluje extrémy a bizárdnosti, které jsou většinou nad lidské chápání. Možná by o něm bylo dobré zmínit, že nikdy by se nevdal svých snů čili když se mu něco nepovede tak je ještě dlouho potom smutný a bojí se na někoho vůbec promluvit, ale to by tu nemohla být pak jeho divoká stránka, která s ním cloumá a nutí každému říct svoje poznatky o dané věci či cokoliv jiného, než od něj člověk chtěl slyšet. Pokud jde o sebevědomí tak toho pobral opravdu hodně a když má náladu, tak si hledá nové lidi na pokec, ale na kamarády by nikdy nezanevřel jsou pro něj jako rodina, kterou by vždy chránil a přeci jen pokud jim něco bude ubližovat, tak je začne bránit a raději by pár ran schytal on než někdo jiný. Emoce většinou neprojevuje jiné než jen štěstí a nebo radost, přeci jen nikomu jinému by nebrečel na rameno nebo mu vůbec ukázal, že tento muž také umí brečet, přeci jen slzy jsou podle něj slabost, které se člověk musí zbavit nebo ho on slabost ovládne a donutí ho dělat věci, které by onen člověk jinak neudělal, čili jestli jej někdo bude chtít vidět brečet, tak jej musí opravdu hodně zranit. Málo komu by se Alexander dokázal vybrečet na rameno a svěřit se mu se svými problémy, kterých má dost, přeci jen i v takovém křehkém mladíkovi problémy větší než má kdokoliv jiný, ale každý máme problémy takže je to vlastně takové, nu neřešme. Někdy jsou však dny, které bych u něj nazvala jako PMS čili jak některé ženy rádi říkají "Chovám se tenhle týden jak píča". To se pak chová velice divně a spíše se v téhle době vyhýbá jakémukoliv kontaktu s okolním světem a je jen ve svých myšlenkách či někde zalezlý v koutě a čučí do stěny, tedy pokud nemá na práci otravování a strachování se o statní, přeci jen v téhle době je také hodně přecitlivělý a moc se s ním taky kvůli tomuhle faktu nedá bavit. Pak jsou tu dny, kdy je mazlivější než jakákoliv dívka a upozorňuji vás, že on není někdo, kdo by se musel tulit pořád, čili je dobré tohohle času využít a přivinout si jej k sobě, konejšit jej a zkoušet nové věci, které by jindy nepřipustil. Přitahují jej obě dvě pohlaví, však obě se musí chovat podle něj vybraně, jinak by to prostě nešlo a jak se chovají? Chovají lépe než vypadají jelikož sám o sobě tvrdí, že není nejlepší. Při těchto tulivých náladách je schopný zůstat v posteli se svojí drahou polovičkou celý den a šeptat jí v objetí sladká slovíčka do ouška jen, aby se cítil/a šťastně. Ono jen co se toho týče nezastává se násilí na ženách a ani takového toho tvrdého zacházení, ale pokud je potřeba tak sama mluví jako dlaždič a dokáže se spíše v soubojích poprat, než to vyřešit slovy jako normální člověk. Je spíše ladný mladík, však pokud nemá zrovna tuhle náladu tak dokáže opravdu velice dobře nadávat nebo se vztekat. Však jsou doby, kdy si potrpí na lichotky a takové ty sladké řečičky, ale nemyslete si, že on je tak slušný, tedy pokud myslíte stránku povahy a neberete v potaz to, že mluví jak dlaždič, i v tomhle andílkovi se nachází vlastnosti, do které by jste do ní neřekli. A to třeba, že je někdy hodně úchylný a to si nedělám srandu, i když ty věci většinou ví jenom jeho kamarádi nebo přítel/kyně, ale ne opravdu není tak "slušný", dokáže být i hodně úchylný někdy i více sprostý, ale to ostatní nevědí a bůh ví proč, tedy pokud jej neslyšeli někde na ulici nadávat a mrmlat si sprostá slova. Jeho lenost by se dala také napsat k špatným vlastnostem, jelikož kvůli ní často nedělá věci tak jak má spíše je dělá jen napůl. Alexander se však podobá ve vzteku své matce, která se změní vždy ve lvici. I on je schopen položit svůj život kvůli někomu, on by byl schopný někoho bez mrknutí oka probodnout. Pokud jej tedy naštvete, nebo jej donutíte vyvolat jeho zlou stránku. On je pak zcela jako vyměněný. Však nakonec se vždy dokáže uklidnit, ukáže vám zase svojí milou tvář. Jako správný De Fabieno má v sobě onu nádhernou dávku sarkasmu a ironie. Nedokáže odolat žádné výzvě a vždy se o ní zajímá. Však snaží se si udržet svojí chladnou hlavu a vše řešit s klidem. Pak se divý, že na ní dospělí většinou křičí. Ale zpět k těm dobrým vlastnostem jelikož nikdo nemá rád ty špatné. Nuže bylo by k nim ještě dobré napsat, že pokud miluje tak pořádně a partnera/ku by nikdy nebyla schopná podvést, přeci jen tento elegantní muž, který má na rtech úsměv 24/7 je poctivý v něčem třeba jako kamarádství.  Důležité je i zmínit, že zdědil po svém otci nadání na kreslení, které snad má ještě lepší než on, jenže mezi nimi je jeden zásadní rozdíl. Alexander se bojí vyjít najevo s tím, že umí kreslit jako jeho otec, snad ještě lépe.